Slaný bylo vždy hrdé na svou historii. Můžeme ji pozorovat na řadě míst. Jedním z nich je i slánský městský hřbitov. Před devadesáti lety, přesně 11. září 1932, zažilo města velkou slavnost, o to větší, že šlo o posvícenskou neděli, tedy dvojnásobně sváteční den. Přesně v devět hodin ohlásila vojenská polnice začátek velké legionářské slavnosti. Následoval úvodní proslov tehdejšího starosty města Karla Vettera. Poté promluvil velitel 1. pražské divize, legenda mezi legionáři, generál Vladimír Klecanda, který mimo jiné prohlásil, že se cítí potěšen, že se významné husitské město hlásí k tradici čs. armády. Také starosta v reakci na to věnoval několik slov historii města a postupně se dopracoval až do přítomnosti. Následně připjal na prapor mosteckého 9. pěšího pluku K. H. Borovského slavnostní bohatě zdobenou stuhu s nápisem Obráncům vlasti – město Slaný 11. 9. 1932. Francouzský vojenský přidělenec major Julien Flipo potom vyznamenal pamětní medailí města a pevnosti Verdun třináct legionářů, kteří se bojů účastnili, včetně slánského četníka Františka Truhláře. Na jejich počest zazněla slavnostní francouzská hymna La Marseillaise. Následovala slavnostní přehlídka vybrané roty 9. pluku a slánských spolků a sdružení, které podle dobových relací přihlíželo několik tisíc diváků. Druhé dějství slavnosti pak proběhlo na slánském hřbitově, kde došlo k odhalení pomníku legionářům (někdy se píše, že i o slavnostní otevření celého legionářského hřbitova). Přednosta slánské pobočky Jednoty čs. obce legionářské A. Ježek zdůraznil, že památník nestavěli legionáři pro sebe, oni si své padlé druhy udržují navždy v paměti. Památník má budoucím generacím ukázat cenu, jakou bylo nutné zaplatit za vznik samostatného státu. Přečet také jména mrtvých a raněných slánských legionářů. Do ústředního kolumbária pomníku byla poté uložena prsť z míst slavných bojišť našich legií – francouzského Verdunu, italského Rovereta a ruského Zborova. Starosta na závěr převzal pomník do ochrany města.